Na jaře to máme k venkovním zápasům blízko

Venkovní zápasy jsou obvykle považovány za náročnější nežli klání domácí. Hráči mají v nohách cestu autobusem a postrádají podporu svých fanoušků. Obě nevýhody by ale pro nás tohle jaro nemusely být tak citelné.

Jistě, Středočeský kraj není tak rozlehlý, aby hráči museli k zápasům jezdit den předem a na místě se nejdřív aklimatizovat a regenerovat. K nejvzdálenějším soupeřům, jako jsou Sedlčany, Nové Strašecí nebo oba rakovnické celky, to z Dobrovice zabere kolem hodinky a půl. A naši hráči rozhodně nejsou takové chudinky, aby po 90 minutách v autobuse nezvládli odběhat utkání. Všichni ale asi známe ten pocit, když se za oknem míhá krajina, motor monotónně přede a oči pomalu těžknou. A i kdyby nálada v autobuse byla sebebojovnější, pořád je obvykle výhodnější nastoupit čerstvý na svém vlastním trávníku a s podporou příznivců v zádech, na tom se asi shodneme.

Vezmeme-li tedy delší cestu za nevýhodu a zhodnotíme-li v tomto směru naše letošní rozlosování, můžeme si směle říci, že to nejhorší už máme za sebou. Ze vzdálenějších soupeřů už nás totiž čeká jen Tatran Rakovník (133 km, hodina a půl) a čáslavské béčko (68 km, hodina cesty). Všechny ostatní oddíly z druhé strany kraje jsme už navštívili na podzim a na jaře je naopak čeká cesta k nám.

Řeč čísel mluví zcela jasně. Dosud jsme v této sezóně k venkovním zápasům najezdili 746 km (a samozřejmě dalších 746 km cestou domů). Na jaře nás ale čeká už jen 373 km, což je, věřte nevěřte, přesná polovina podzimního přídělu.

Ostatně hned tento víkend vyrážíme k jednomu ze dvou nejbližších soupeřů, do Nymburka, kam to máme stejně jako do Benátek pouhých 23 km. A tím se dostáváme k druhému zmíněnému aspektu venkovních zápasů. 23 km či 24 minut cesty, to by pro řádného fanouška neměla být žádná překážka. Takže v neděli ve 3 se všichni uvidíme a uslyšíme v Nymburce!

-sch-