O tom, jak Tomáš Osvald ze Slávie v Dobrovici štěstí našel!

31.10.2015 Kategorie: Tým A

Aby nebyl nikdo uveden v omyl, ačkoli tomu nadpis nemusí nutně odpovídat, o pohádku se tu rozhodně nejedná. Ačkoli by to tak mohlo chvílemi vypadat. Dobrovice totiž sice zažívá ve třetí lize svou premiérovou sezónu, už teď však lze v klidu říci, že zde rozhodně není do počtu. Právě naopak! Ze všech nováčků v ČFL se jí daří nejlépe a momentálně okupuje výborné osmé místo. Tým z města ležícího vedle Mladé Boleslavi prostě zažívá ve své historicky první třetiligové sezóně úspěšné časy a krom jiných na tom má svůj nezpochybnitelný podíl i Tomáš Osvald. Pro něho je dobrovický tým zatím nejlepší štací jeho kariéry a je v něm také náležitě spokojen. Aby nebyl, když se k němu musel prokousat tolika destinacemi. A to mu ještě nebylo ani šest a dvacet! O tom i o mnohém dalším, se můžete dočíst v dnešním rozhovoru s aktuálním hráčem kola.

V Benátkách to bylo z Dobrovické strany výborné utkání. Jak se jevilo Vám?
Musím říct, že začátek byl celkem vyrovnaný. To byla vlastně celá první půle. První gól jsme si vypracovali po krásné akci na pravé straně až do prázdné branky. U druhého gólu jsme ale měli celkem štěstí, kdy náš levý obránce Martin Vajgl chtěl centrovat a míč zapadl za zadní tyč. Tím to bylo už o dva góly a už se nám hrálo lépe. Těsně před poločasem jsme pak vstřelili třetí branku, což vlastně rozhodlo už o celém zápase.
 
Sám jste poté vstřelil čtvrtou branku svého týmu…
No ještě na začátku druhého poločasu jsme se museli deset minut ubránit, protože se Benátky snažily tlačit a my přežili dvě situaci, kdy tam útočil myslím Synek. Pak už jsme hráli uvolněně, dostávali jsme se do šancí a ten čtvrtý gól to už byla taková třešnička na dortu.
 
Vy jste ho dosáhl hlavou. Je právě hra hlavou vaše silná stránka?
Ne, ne, ne (s pousmáním). Já jsem malý hráč, hlava není vyloženě moje silná stránka. Bylo to štěstí, protože ten centr byl nízký a prudký. Letělo mi to přímo na hlavu, tak jsem se to pokoušel prodloužit do branky.
 
Zatím to byla Vaše druhá branka v sezóně. Jste s takovou produktivitou spokojen?
Ne, to určitě ne. Musím říct, že jsem se doteď dostal do spousty šancí, které jsem neproměnil, takže s těmi dvěma brankami spokojený nejsem.
 
Ze všech nováčků, kteří do ČFL postoupili, se právě Dobrovici daří nejvíce. Byla taková očekávání i před sezónou?
Myslím, že jsme do toho šli ze začátku docela ambiciózně. Chtěli jsme se udržet v prvním půlce tabulky, což se teď daří a myslím si, že hrajeme dobrý fotbal. Jen máme někdy ztráty, které by neměly být. Největší byla zbytečná prohra v Mostě, nebo když jsme nedávno doma prohráli s Pískem. Tyto ztráty nás velice mrzí. Je to tak, že sice máme druhý nejlepší útok, ale stále těch šancí co nedáváme v některých zápasech, těch je vážně hodně.
 
Takže právě proměňování šancí je to, co musíte nejvíce zlepšit?
Myslím si, že jo. My máme spoustu zápasů, kdy jsme vstřelili třeba čtyři branky a více. Ale pak přijdou zápasy, kdy nedáme žádnou, nebo třeba jednu. A to třeba z devíti šancí. To musíme srovnat a proměnit alespoň půlku šancí, které v zápase máme.
 
Zkuste nám shrnout v krátkosti svou dosavadní kariéru.
Tak s fotbalem jsem začínal ve Slávii. Myslím od nějakých šesti let. Od malinka. I na základní školu jsem chodil na slávistickou sportovní. Před dorostem jsem pak už moc nehrál, spíše jsem střídal a chtěl odejít někam, kde hrát budu. Odešel jsem proto do Horních Měcholup, kde to byla tedy vyloženě nižší soutěž. Moc spokojený jsem tam proto nebyl, ale zase jsem hrál za staší, čímž se to trochu vyrovnalo. Odtud jsem odešel do Motorletu Praha, kde jsme hráli v dorostu druhou nejvyšší českou soutěž, tak to jsem už spokojený byl. Tam se hrálo dobře a vydržel jsem tam až do mužů, jen byla pro mě trochu smůla, že Motorlet těsně předtím, než jsem do nich dorostl, tak postoupil do tretí ligy a přišlo tam plno nových hráčů, takže jsem odešel na roční hostování do Berouna, po něm jsem se do Motorletu vrátil a dva nebo tři roky, myslím spíš, že dva, jsem tam vydržel. Pak přišly Dobřichovice, kam mě přilákal můj bývalý trenér z Berouna na super podmínky. Tak jsem do toho šel, ale ty podmínky vydržely bohužel jen dva měsíce a pak majitel prohlásil, že už to financovat nebude, takže jsem se znovu stěhoval. Naštěstí si mě v jednom zápase vyhlédl současný trenér Dobrovice a ještě předtím, než sem odešel trénovat, tak mě kontaktoval. Šel jsem to sem tedy zkusit a už jsem tu zůstal. Teď je to už dva a půl roku a jsem nadmíru spokojený.
 
Myslíte si, že je třetí liga Váš fotbalový vrchol, nebo máte do budoucna ještě vyšší ambice?
No vzhledem k tomu, že je mi už dvacet pět, tak si myslím, že tyhle dvířka už jsou zavřené. Ale samozřejmě kdyby nějaká nabídka přišla, tak bych si alespoň tu druhou ligu kopnul rád. Myslím si ale, že už to bude těžké. Jsem v tomhle soudný, nad těch pět a dvacet je to fakt už těžké dostat se výš.
 
Tak třeba tam postoupíte jednou právě s Dobrovicí…
Jo… (směje se) no myslím si, že tenhle cíl zatím nemáme. Hlavně skončit teď do té půlky tabulky, to už by byl úspěch.
 
Jaký byl Váš největší fotbalový zážitek?
Teď myslíte jako můj osobní, nebo i z pohledu diváka?
 
Nechám to na Vás…
No já jsem totiž nikdy nic zas tak velkého nehrál, takže spíš mám zážitky z toho sledování. Pro mě byl proto asi ten největší, když jsem byl na mistrovství světa ve Francii, kde hrála právě Francie s Chorvatskem. Sice mi bylo jenom osm let, ale dodnes si to pamatuju a byl to asi můj největší zážitek.
 
A co Vaše nejkrásnější, nebo i nejdůležitější branka?
Nejhezčí… tak tu jsem dal ještě v dorostu za Motorlet. Byl jsem za vápnem, asi tak dvacet pět metrů od branky a letěla na mě klasická vysoká svíce. Já jsem jí levou trefil z první ze vzduchu krásně k tyči, tak to byl asi můj nejkrásnější gól. Já jinak moc gólů zpoza vápna nedal, takže si ho cením. Navíc to byl takový zápas, kdy nás soupeř vyloženě tlačil, a my z této jediné střely v desáté minutě vedli a celý zápas vyhráli.
 
Kdo je Váš největší oblíbenec, respektive vzor ve fotbale?
Musím říct, že můj největší oblíbenec byl vždycky Thierry Henry z Arsenalu. Díky němu jsem vlastně také velký fanoušek Arsenalu. Ty jeho placírky na zadní tyč byly prostě neuvěřitelný, takže rozhodně on.
 
Na závěr se zeptám, sledujete naše stránky? Líbí se Vám?
No v poslední době jsem je začal vnímat, protože kamarád, který za nás hrával, Cyril Golovko, se stal také hráčem kola. Takže díky tomu se mi stránka dostala do podvědomí a myslím, že je určitě zajímavá! Ty sestavy kola, hráči kola, rozhovory, to je příjemné počtení.
 
Jsem moc rád, že to takhle vidíte. Tak děkuji a ať se Vám daří, nashledanou.
 

Autor: František Jaroš, fotbalunas.cz

Příští utkání

není známo

Předchozí utkání

FK Dobrovice 2
vs.
FC Slavoj Vyšehrad 0
SK Benešov 2
vs.
FK Dobrovice 0
FK Dobrovice 1
vs.
FK Loko Vtlavín 2

Naši partneři: